EXPEDICE KYRGYZSTÁN
I v roce 2023 jsem se vydal s odvážlivci prozkoumávat Kyrgyzstán, a to rovnou se dvěma expedicemi, protože o Kyrgyzstán je skutečně zájem. No a nutno dodat, že při treku v pohoří Tian Shan jsme si všichni sáhli opravdu na dno!
Na začátek expedice jsme se vydali na místní hlavní bazar ochutnat kyrgyzské speciality jako je kumys, korut nebo třeba koňské maso. Z Biškeku naše cesta vedla do poněkud zapomenutého kaňonu Konorchek, kde jsme se korytem řeky dostali až na planinu plnou krásných pískovcových útvarů. Nicméně první týden naší expedice je věnován převážně trekování, které pro mnohé účastníky znamenalo vůbec první seznámení s velehorami, kterými pohoří Tian Shan rozhodně je. I přes nepřízeň počasí, kdy nám každý den pršelo a teploty v noci padaly až k nule, a i na začátku července jsme museli procházet sněhová pole, do kterých jsme se bořili, jsme si všichni pět dní v horách užili na maximum. Dokonce je tato skupina první, kde se celkem šest lidí ponořilo do studených vod jezera Ala Kul, jehož teplota je kolem pěti stupňů.
Všechny nástrahy, včetně sněhové bouřky jsme zvládli, a na závěr celého treku jsme nechali svá unavená těla odpočinout v termálních pramenech v údolí Altyn Arashan. Nyní již odpočíváme na hotelu ve městě Karakol, jehož hlavní atrakcí je pravoslavná katedrála, která je celá ze dřeva.
V druhé polovině naší expedice se vydáme na několik dní na koně a také na hranici s Čínou, kde je schován starodávný karavanseráj, který navštěvovaly karavany proudící do Číny. Tři dny jsme tak jezdili kolem jezera Song Kul, kde jsme spali u místních rodin v tradičních jurtách. Bylo pro nás také připraveno překvapení. Národní hra Kok Boru, která se hraje s mrtvou ovcí nebo kozou. Té se nejdříve uřízne hlava a 30kg ovce se nechá vykrvácet. Plná vnitřností se poté stane hlavním nástrojem tradiční hry, kdy do sebe naráží jak koně, tak lidé, a je až neuvěřitelné, jak se místní Kyrgyzové na koncích udrží. Zabitou ovci, jejíž maso se při hře krásně naklepalo, jsme poté měli k večeři.
Poté jsme koně vzali na koupel do jezera, což byl jeden z největších zážitků expedice vůbec. Cítit to propojení jezdce a koně, jak společně plavou ve studené horské vodě, to se vám jen tak někde nepodaří. Večer jsme poté s místními Kyrgyzy tančili před jurtami za zvuků disco music z 80. let.
U hranic s Čínou jsme si opět půjčili koně a vyrazili do průsmyku ve výšce 4000 metrů nad mořem, odkud je vidět hranice mezi Čínou a Kyrgyzstánem. Kdo nejel na koni, vydal se do průsmyku pěšky a ostatní pak jen obdivovali tento heroický výkon. Expedice do Kyrgyzstánu je sice náročná, zato neuvěřitelně pestrá a za dva týdny toho účastníci zažili skutečně hodně. Horské treky, přeplněné bazary, jízda na koních jako z nějakého westernu, ale především milí lidé.
Nejvíce mě pobavil komentář účastníka Michala, který napsal: "Dle váhy jsem v Asii zhubnul 6 kg, dovču s Martinem doporučuji všem před plavkovou sezónou "
A O TOM TO JE. ZAŽÍT NĚCO, CO JSTE JEŠTĚ NEZAŽILI!
