EXPEDICE TURECKO 2023

Když jsem v lednu 2023 projížděl střední a jihovýchodní Turecko, říkal jsem si, že by to mohl být docela zajímavý výlet i pro ostatní, nejenom pro mě. Připravil jsem si tedy pár základních míst a vše hodil na web a na sociální sítě a nestačil se divit. Během jednoho dne se přihlásilo přes dvacet lidí (bohužel nešlo vzít všechny). No a tak jsem nakonec sestavil výlet pro 12 lidí (11 ŽENa jeden muž), kteří se se mnou na vlastní kůži vydali poznat, že Turecko není jen Istanbul nebo riviéra s drahými hotely.

Máme za sebou první týden ze dvou a naše putování jsme začali v historickém městě Konya. To mě naprosto dostalo svou čistotou, ale i atmosférou okolo mauzolea Mevlana, kde je pochován dávný filozof a mystik a zakladatel islámského duchovního proudu súfismus Rúmí. Noa když už jsme byli v Konya, nemohli jsme si nechat ujít ani vystoupení tančících dervišů, kteří se svým tancem a zpěvem snaží dostat blíže Bohu.

Naše cesta dále vedla do překrásné Kappadokie. Osobně jsem zde byl již počtvrté a stále mě nepřestane udivovat, co zde lidé v minulostí vybudovali. A také mě nepřestane udivovat, kolík lidí je schopno zaplatit 250 EUR za hodinový let balónem. I my jsme si přivstali, abychom viděli ranní balónovou show.

Před starodávně město Kayseri jsme dojeli do zemětřesením zničené Malatye. Zkázu, kterou způsobilo únorové zemětřesení můžete vidět na každém kroku, proto jsme raději pokračovali dále až pod bájnou horu Nemrut.

Věděli jste, že se o ní píše i ve Starém zákoně? Nicméně tuto horu proslavil král Antiochos I. Theos, který na hoře nechal zbudovat svou majestátní hrobku s obrovskými sochami..Ty se dochovaly do dnes. Vydali jsme se na Nemrut ns východ slunce a přiznám se, že ve výšce 2134 metrů to byl jeden z nejkrásnějších východů slunce, co si pamatuji.

Toto je jen malý výčet míst, která jsme viděli. Každý den zažíváme a vidíme něco nového a hlavně potkáváme neuvěřitelně milé a usměvavé lidi. Jeden příběh za všechny: V male vesničce Karadut pod horou Nemrut jsme objevili malý krámek. Paní majitelce vzalo zemětřesení dům a žije v kontejneru od vlády a v kontejneru má i malý krámek. Přesto je neustále usměvavá a šťastná, když si u ní někdo něco koupí. Skupina se tedy rozhodla, že paní alespoň trochu pomůžeme a udělali jsme jí tam poměrně velký nákup. Někdo si koupil několik plechovek pití, někdo sušenky, nauky, někdo třeba popruhy na krávu, ale hlavně jsme tam každý nechaliei něco navíc. Milá paní, kterou postihlo zemětřesení, se z vděku rozbrečela a neustále nám děkovala a chtěla něco dávat zadarmo. A takto to tu je všude. Lidé mají málo, ale i tak by se o to málo s námi rozdělili a rozdávají úsměvy ma všechny strany.

historickou Mezopotámií

Máme za sebou druhou a závěrečnou část putování po méně známých částech Turecka. Celkem 12 lidí, z toho 11 dívek a dam, se svěřilo do mých rukou a vydalo se poznávat krásy historické Mezopotámie, která se rozkládala mezi Řekami Eufrat a Tigris.

Právě Eufrat jsme přejeli pod bájnou horou Nemrut a vydali jsme se do asi nejautentičtějšího Tureckého města, kterým je pro mě Sanliurfa. Zdejší bazar nabízí nespočet uliček s tajemnými obchůdky a když vás rozbolí nohy, tak můžete usednout do jedné z desítek čajoven, popíjet čaj a pozorovat domorodce, jak hrají deskové hry.

Mimo to nabízí Sanliurfa i mnoho památek. Vždyť je to údajně rodné místo proroka Abrahama, takže je jeho rodná jeskyně poutním místem jak pro křesťany, tak židy, tak muslimy.

Po Sanliurfě poznáváme tu pravou Mezopotámii. Krásnou, plnou historických památek, vysokých teplot a naprosto úžasných lidí. Ve městě Harran jsme obdivovali historické domy z bláta, které vypadají jako včelí úly. Dále jsme navštívily tajemné jeskyně Bazda, starý karavanseraj, který ležel na karavanní trase do Bagdádu, a také vesničku, kde údajně biblický Mojžíš potkal svou ženu.

Na vrcholku hory, s výhledem na celou Mezopotámii a nedaleko hranic se Sýrií, leží město Mardin, údajně nejkrásnější město v Turecku. Jeho krása a autentičnost učarovala i nám. Tato oblast je také plná starodávných kostelů a klášterů kde se stále mluví a píše jazykem Ježíše Krista takzvanou aramejštinou.

Historie je zde zkrátka zhmotněná na každém kroku a jak kdosi pravdivě poznamenal: O křesťanství jsme se dozvěděli více v muslimské zemi než v ČR.

Na závěr naší cesty jsme prošli starodávné město Diyarbakir, nezvané hlavní město Kurdistánu. Jeho divokost, společně s krásnými památkami, byly zářivou tečkou za naši expedicí a ani sto fotek by nedokázalo převyprávět všechny příběhy, které jsme během čtrnácti dnů zažili.