Opuštěná Arménie
Arménie je země klášterů a hor. S tím musím souhlasit. Většina měst, co jsem navštívil totiž byla úplně o ničem (až na Jerevan), ale hory a kláštery jsou vážně nádherné. Jsem zde již více jak tři týdny a tak ještě než začnu zveřejňovat fotografie všech těch krásných klášterů a nedotčených hor, musím vám ukázat také jinou tvář Arménie. Pro mě je Arménie také zemí, kde na vás každý krok dýcha doba Sovětského svazu. A to je přesně to, proč se mi Arménie líbí, takové malé připomínky doby minulé. Nemusíte příliš hledat, jsou totiž všude. Ať se jedná o opuštěná auta uprostřed města nebo autobus uprostřed pole, mozaiky a fresky na domech nebo prostě jen opuštěné domy. Velmi často se při svých toulkách také ptám PROČ nebo JAK? Jak se sakra dostal opuštěný autobus doprostřed pole? Nebo proč někdo nechá jen tak opuštěná autíčka z poutě uprostřed parku?
Khndzoresk & Goris & Tatev & Shaki
Malá a hornatá, taková je pro mě zatím Arménie. Po týdnu volna jsem konečně zase začal cestovat a toulat se místy, kam turisté moc nejezdí. A nebo jezdí, ale teď v zimě tu stejně žádné nenajdete a místní na mě koukají s údivem, že se někomu v té zimě chce cestovat. První týden svého cestování po Arménii jsem nejdříve od íránských hranic musel přejet vysoké hory do města Goris. Krajina kolem něj mi připomíná tureckou Kapadokii. Jsou zde velmi zvláštní skalní útvary do kterých jsou vytesaná starodávná obydlí. Jedním z nich byla i vesnice Khndzoresk, z které ale nyní zůstalo už velmi málo. Asi nejznámější památkou v Arménii je klášter Tatev. Ten se nachází na skále nad údolím Vorotan a je z něj překrásný výhled do krajiny. Posledním místem, které v tomto albu navštívíme je vodopád Shaki, který leží v údolí u stejnojmenné vesnice. V zimě zde ale není moc vody, takže více než vodopád mě zaujala okolní krajina.
