Další expedice do Saúdské Arábie je za námi
...a byla to opět jízda plná objevování, respektu a přátelství napříč kulturami. Měl jsem s sebou skvělou partu dobrodruhů, která se nebála vydat se i do těch nejzapadlejších koutů země, kam běžní turisté nezavítají.
Přináším první várku fotek z naší dvoutýdenní cesty – v této části jsme začali v druhém největším městě Jeddah na břehu Rudého moře, městě kontrastů, historie i moderní architektury. Odtud jsme se vydali na jih do pohoří Asir, kde jsme prozkoumávali kamenné horské vesničky, visící na útesech a ztracené v čase.
Možná budete překvapeni, ale i v Saudské Arábii prší a jeden takový déšť ve městě Taif jsme zažili. Ulice se náhle staly řekami, kterými projížděla auta a suchou nohou se nedalo projít. Museli jsme se tedy vyzout a přejít bosky přes silnice plné vody.
Přestože jsem v Saúdské Arábii nebyl poprvé, i já jsem měl možnost objevovat místa, která jsem ještě neviděl – malé horské vesnice nedaleko hranic s Jemenem, kam téměř nikdo nejezdí. Byli jsme se skupinou co by kamenem dohodil od hranic s Jemenem – jen 20 km! A právě zde jsme potkali muže v tradičních sukních (fouta) a s květinovými věnci na hlavě, což je součást jejich jedinečné kultury.
Od první chvíle nás Saúdové vítali s otevřenou náručí a úsměvem na tváři, často nás zastavovali, zdravili a snažili se nám se vším pomoci – pohostinnost, která nám utkvěla v srdci.
Přesně po týdnu jsme se se skupinou vydali do svatého města Medina, kde jsem se snažil všem přiblížit historii islámu, význam proroka Mohameda i místní zvyklosti. A jeden silný moment si odnáším i jako průvodce – jeden z místních imámů ocenil, jak byla naše skupina – především ženy – oblečená, a poděkoval nám za respekt k jejich víře a místním pravidlům. Tahle slova pro mě opravdu hodně znamenala. Jsem totiž toho názoru, že když cestujete, je respekt k místním to nejdůležitější! Bohužel, mnoho českých "cestovatelů" se tím neřídí a pak to dopadá tak, že pobíhají v kraťasech po muslimských zemích a na vše nadávají.
Těším se, až vám v další várce ukážu pokračování naší pouti. Tahle země má pořád co nabídnout – a my máme ještě hodně co objevovat.
PS: pojedete příště se mnou?
