EXPEDICE SOKOTRA – ostrov ze zapomenutého snu (část 2.)
Druhý díl téhle fotoreportáže je pokračováním příběhu, který se mi ani po návratu nedaří dostat z hlavy. Sokotra je totiž místo, které vás nepustí! Zůstane ve vás jako jemná stopa prachu z cest, která se nedá smýt ani časem.
Ve druhé části vás znovu zavedu do hor, kde jsou rozlehlé kaňony plné vody. Do míst, kde se mezi skalami krčí náhorní plošiny poseté pouštními růžemi Adenium obesum socotranum, jejichž pokroucené kmeny vypadají jako živé sochy vytesané samotnou přírodou. A do krajiny, kde na vás čeká jeden z nejtypičtějších symbolů ostrova, kozy!
Kozy jsou na Sokotře naprosto všude. Neexistuje tu jediné místo, kde byste je nepotkali. Vlezou vám do stanu, sežerou cokoliv, na co přijdou, vyskočí na auto a dívají se na vás s výrazem, jako by jim ostrov patřil. A v jistém smyslu taky patří. Jsou nedílnou součástí zdejšího života, i když mají bohužel i svou odvrácenou stránku. Okusují mladé endemické rostliny, brzdí jejich růst a výrazně ovlivňují zdejší křehkou flóru. Na Sokotře vám dojde, jak složitá je rovnováha světa, kde příroda žije doslova na hraně.
Expedici jsme zakončili na břehu Arabského moře, na místě, které by se klidně mohlo objevit v pohádce. Obrovské písečné duny se tu zvedají do výšky a padají přímo do moře jako by někdo vzal kus pouště a spojil ji s oceánem. Pláže jsou plné žlutých krabů, kteří kopou obří díry a staví malé písečné pyramidy.
Jedním z nejsilnějších zážitků pro mě byla i návštěva hlavního města Hadibo. Město, které vás udeří naplno - smrad, prach, chaos, všudypřítomné tržiště, krev na zemi, ryby na stolech bez ledu, zvuky motorek a křik prodavačů. A mezi tím vším… nekonečné úsměvy. Ta neuvěřitelná lidskost, která vás odzbrojí dřív, než si uvědomíte, kde vlastně stojíte.
Co dodat závěrem?
Sokotra mi zůstane v srdci ještě hodně dlouho. Možná navždy. Byla to láska na první pohled — prudká, syrová, opravdová. A já jen doufám, že jednou dostanu šanci se sem vrátit a strávit s touhle láskou pár dalších nocí pod hvězdami, mezi dračími stromy a v tichu, které jinde na světě už neexistuje.
