EXPEDICE DO KURDISTÁNU - září 2025
Když jsem si vymyslel expedici do Iráku – konkrétně do jeho autonomní oblasti Kurdistán – ani ve snu by mě nenapadlo, jaký o ni bude zájem. První turnus se vyprodal za půl hodiny. Ještě víc mě překvapilo, že lidé, kteří se přihlásili, se vůbec nebáli a naopak se mnou chtěli prožít každé dobrodružství.
Naše cesta začala v Erbilu, hlavním městě Kurdistánu, kde jsme se procházeli mezi zdmi starověké citadely (jedné z nejstarších obydlených míst na světě), poseděli v čajovnách a nasávali atmosféru místního trhu.
Pak jsme se přesunuli do oblasti Ninive, kde jsme objevovali křesťanské kláštery a vesnice, které tu stojí po staletí. Největším zážitkem ale bylo setkání s jezídskou komunitou v údolí Lalish – jejich svatém místě, kde jsme mohli nahlédnout do života této fascinující menšiny, která čelila genocidě ze strany islamistů.
Dobrodružství pokračovalo třídenním výšlapem do hor, kde jsme poznávali venkovský život a tu pravou, drsnou tvář Kurdistánu. A jak jsme brzy zjistili – stejně jako jinde v Kurdistánu i tady platí, že všechny problémy vyřeší posezení nad sklenkou černého, sladkého čaje.
Dopřáli jsme si také den odpočinku u jezera Dukan, kde jsme se vykoupali v čisté vodě a pozorovali, jak se Kurdové i Arabové umí bavit – od rodinných pikniků až po vodní sporty. Bylo to místo plné života a radosti.
Jedním z vrcholů cesty byl dechberoucí kaňon Rawanduz, kterému se přezdívá „Grand Canyon Blízkého východu“. Je hluboký až 700 metrů a místy široký 2 km a poskytuje výhledy, které se vám doslova vryjí pod kůži.
Na závěr nás čekala Sulajmáníja – kulturní a intelektuální centrum regionu. Město plné kaváren, moderní atmosféry, ale i historie, které dává celému Kurdistánu jiný rozměr.
Velké díky celé skupině – za to, že vydržela všechno, co jsem pro ně připravil, i když to nebylo vždy snadné. Vím, že spoustu lidí a jejich blízkých od této cesty odrazovalo – a proto si o to víc vážím odvahy všech, kteří se rozhodli vykročit do neznáma.
Bylo to několik dnů, kdy jsme společně sdíleli radost z objevování, kdy jsme se nechali vtáhnout do života místních, kdy jsme se smáli u čaje, překonávali únavu v horách a nechali se dojmout příběhy, které se k nám dostaly.
Pro mě osobně je největší odměnou to, že jsem mohl sledovat, jak se z neznámých cestovatelů stává parta lidí, kteří se navzájem podporují a kteří se nebojí hledat opravdová dobrodružství tam, kde by je málokdo čekal.
Tahleta expedice mi ukázala, že odvaha a otevřenost mají smysl. A že Kurdistán, se svou pohostinností a silnými příběhy, dokáže změnit pohled na svět.
Děkuju vám všem, že jste do toho šli se mnou.
