SEYCHELY - aneb i cestovatel potřebuje dovolenou

Nikdy by mě nenapadlo, že někdy navštívím Seychely. V hlavě jsem měl jen obrázky luxusních resortů za tisíce dolarů a představu, že po pár dnech ležení na pláži bych se začal nudit. Ale letos jsme si se ženou řekli, že si konečně dopřejeme trochu klidu – a dali šanci tomuhle "rajskému klišé".

A překvapilo nás to!

Prozkoumali jsme hlavní ostrov Mahé tak, jak ho většina turistů nezažije. Jeli jsme místní dopravou, koupali se na plážích, kde jsme byli úplně sami, a ponořili se do tyrkysového moře, které vypadá přesně jako z katalogu… jen bez těch lidí. Navštívili jsme hlavní město Victoria – jedno z nejmenších hlavních měst na světě. Zde můžete objevit koloniální architektura, barevný trh se skořicí, vanilkou a rybami, které ráno ještě plavaly v oceánu. Všechno pomalé, usměvavé, jednoduché.

A víš co? Seychely nejsou jen o luxusu. Jsou o klidu. O přírodě. O tom, že i „ráj“ se dá zažít bez zlatých kohoutků na pokoji. Velké díky patří mojí kamarádce Danče a jejímu synovi Tomášovi, kteří nám návštěvu Seychel umožnili.

Seychely jsou tropickým rájem, který tvoří 115 ostrovů rozesetých v Indickém oceánu nedaleko východního pobřeží Afriky. Ačkoliv se mnoha lidem při slově "Seychely" vybaví jen luxusní resorty a líbánky slavných, jejich skutečný příběh je mnohem bohatší a zajímavější. Souostroví se dělí na dvě hlavní skupiny – granitové ostrovy s dramatickými žulovými skalami a zelenými kopci, mezi které patří například Mahé, Praslin a La Digue, a ploché korálové ostrovy jako Aldabra nebo Farquhar. Právě Aldabra je jedním z největších korálových atolů na světě a žije zde více než 100 000 obřích želv druhu Aldabra Giant Tortoise – víc než kdekoliv jinde na planetě.

Prvními, kdo ostrovy možná spatřili, byli arabští a malajští mořeplavci, ale prvním doloženým Evropanem byl portugalský objevitel Vasco da Gama v roce 1502. Přesto zůstaly Seychely dlouho neobydlené. Až v roce 1756 zde Francouzi položili základní kámen a prohlásili území za své – ostrovy byly pojmenovány po francouzském ministru financí Jeanu Moreau de Séchelles. S Francouzi přišla i kolonizace a otroctví. Na plantážích se pěstovala bavlna, kokosové ořechy a koření, zejména skořice. Spolu s osadníky z Evropy přivezli otroky z Afriky, kteří se stali základním kamenem dnešní kreolské kultury.

V roce 1810 převzali ostrovy Britové, a to během napoleonských válek. Přestože Seychely byly oficiálně britskou kolonií více než 160 let, francouzský vliv zůstal silný – v jazyce, zvycích i architektuře. V roce 1835 bylo zrušeno otroctví, ale kolonialismus trval dál. Dováželi se noví pracovníci z Indie a Číny, čímž vznikla zajímavá směsice kultur a náboženství, která na ostrovech přežívá dodnes.

Seychely se staly nezávislým státem až 29. června 1976. Prvním prezidentem byl James Mancham, ale už o rok později byl svržen Albertem Reném, který zavedl socialistický režim s jednou vládní stranou. Demokracie se na ostrovy vrátila až v 90. letech 20. století. Kromě fascinující historie jsou Seychely výjimečné i přírodou. Najdeme tu endemickou palmu Coco de Mer, která roste jen na ostrovech Praslin a Curieuse a plodí největší semeno na světě – některá váží i přes 30 kilogramů. Mořské prostředí kolem ostrovů je jedno z nejčistších na světě, ideální pro potápění a šnorchlování. A co je překvapivé – Seychely leží mimo pásmo tropických cyklónů, takže se tu téměř nevyskytují hurikány.

Hlavní město Victoria, které leží na největším ostrově Mahé, patří mezi nejmenší hlavní města světa. Najdete v něm směs koloniální architektury, kreolské atmosféry a místního života. Místní trh je plný exotického ovoce, čerstvých ryb, skořice, vanilky a úsměvů. Nechybí ani replika londýnského Big Benu, připomínka britské minulosti. Seychely mají dnes jen něco přes 100 000 obyvatel, což z nich dělá nejméně lidnatý africký stát. Přesto jsou jednou z nejbohatších a nejvzdělanějších zemí Afriky – gramotnost přesahuje 95 %. Místní obyvatelé mluví kreolsky, ale úředními jazyky jsou také francouzština a angličtina.

Ačkoliv jsou Seychely často spojovány s přepychem, skutečné kouzlo ostrovů spočívá v jejich přírodě, klidu a otevřenosti. Jsou to ostrovy, kde můžeš snídat mango utržené přímo ze stromu, vykoupat se v moři bez jediné duše široko daleko a vnímat čas tak, jak by měl plynout – pomalu. Seychely nejsou jen tak ledajaké tropické ostrovy. Jejich vznik je skutečným geologickým unikátem. Zatímco většina ostrovů v tropických oblastech vznikla sopečnou činností (např. Havaj nebo Kanáry), hlavní seychelské ostrovy jsou granitové – tedy kamenné, a co je nejzajímavější, jsou pozůstatkem pradávného kontinentu Gondwana.

Před více než 750 miliony let byly Seychely součástí obrovského superkontinentu Gondwana, který spojoval dnešní Afriku, Indii, Madagaskar, Austrálii a Antarktidu. Když se tento kontinent začal lámat a rozpadat, malý kousek jeho pevniny – dnešní granitové Seychely – zůstal uprostřed Indického oceánu, izolovaný mezi Afrikou a Indií.

Seychely jsou jediné granitové ostrovy oceánského typu na světě, které neleží na žádném kontinentu, ale uprostřed oceánu. Geologicky jsou tedy mnohem starší než korálové nebo sopečné ostrovy – jsou doslova kamennými pamětníky pradávné Země.

Díky tomuto jedinečnému geologickému vývoji najdeme na Seychelách nejen dramatické žulové skály na plážích, ale i rostliny a živočichy, které se nikde jinde na světě nevyskytují. Právě izolace a starobylý původ ostrovů vytvořily ideální podmínky pro endemické druhy, jako je slavná palma Coco de Mer, žijící zde od dob, kdy po Zemi chodili dinosauři.

Victoria, hlavní město Seychel, se nachází na severovýchodním pobřeží ostrova Mahé a je považováno za jedno z nejmenších hlavních měst na světě. Žije zde přibližně 25 000 obyvatel, což je asi čtvrtina celé populace země. Přestože je město malebné a poměrně poklidné, je správním, ekonomickým a kulturním centrem celého souostroví. Město bylo založeno v 18. století Francouzi, ale svůj současný název získalo během britské koloniální éry, kdy bylo přejmenováno na počest královny Viktorie. Tento koloniální původ je stále patrný – ve vzhledu budov, názvech ulic i atmosféře centra.