SEYCHELY – když zpomalíš, začneš opravdu vnímat

V životě plném plánování cest, dobrodružství a organizace pro druhé člověk občas zapomene na sebe. Na ticho. Na zpomalení. A přesně proto jsme letos se ženou zamířili tam, kde čas plyne jinak – na Seychely. Nečekejte katalogový luxus s mramorem a šampaňským. Místo toho si představte mix ovoce jako snídani na verandě, kde ti do nosu voní moře a ibišek. Prázdnou pláž, kterou lemují žulové balvany jako z filmu. A tyrkysovou vodu, ve které nejsou davy, ale klid.

Mahé jsme neproletěli jako běžní turisté, kteří se zavřou do rezortů. Objevovali jsme ho s otevřenýma očima, pěkně pomalu s nohama od písku. Koupání na osamělých plážích, ochutnávání ovoce ve stánku u cesty, smích dětí v ulicích Victorie, trh vonící vanilkou, mangem a čerstvým tuňákem. A víte co? Tahle dovolená nebyla o tom vidět co nejvíc. Byla o tom necítit potřebu vidět víc. Seychely jsou jiný svět. Ne tím, co ukazují billboardy, ale tím, co cítíte uvnitř, když konečně nic nemusíte.

Seychely jsou souostrovím ležícím v Indickém oceánu, zhruba 1 600 kilometrů východně od Afriky. Tvoří je celkem 115 ostrovů, ale jen na malém počtu z nich žije stálé obyvatelstvo. Hlavním a největším ostrovem je Mahé, který jsme také procestovali. Na samotném Mahé žije přibližně 90 % celé populace Seychel, což je kolem 80 000 lidí z celkových asi 100 000 obyvatel.

Ostrov Mahé je domovem více než 60 oficiálně pojmenovaných pláží, ale ve skutečnosti jich je mnohem víc – některé malé, skryté, přístupné jen pěšky nebo lodí. Každá z nich má svou vlastní atmosféru – od rušnějších jako Beau Vallon až po opuštěné zátoky, kde často nepotkáš nikoho. Kromě Mahé jsou trvale obydlené ještě ostrovy Praslin a La Digue, kde žije jen několik tisíc lidí. Ostatní ostrovy jsou buď neobydlené, nebo slouží jako přírodní rezervace, soukromé resorty nebo vojenské stanice.

Ekonomika Seychel je postavená především na cestovním ruchu a rybolovu. Turismus tvoří hlavní zdroj příjmů – od návštěvníků luxusních resortů až po batůžkáře hledající přírodu a klid. Rybolov, zejména vývoz tuňáků a mořských plodů, je druhým klíčovým pilířem. Zemědělství má spíše okrajový význam, protože úrodné půdy je na ostrovech málo a většina potravin se dováží.

Co se týče daní, Seychely jsou známé jako jedna z "přívětivějších" daňových destinací. Neexistuje zde daň z příjmu fyzických osob (pro místní), DPH je zavedená, ale s poměrně nízkou sazbou, a v minulosti byly Seychely považovány i za daňový ráj pro zahraniční firmy. V posledních letech však zavedly přísnější pravidla kvůli tlaku mezinárodních organizací.

Kultura Seychel je pestrou směsí afrických, francouzských, britských a indických vlivů. Oficiálními jazyky jsou kreolština (takzvaná Seychelská kreolština), francouzština a angličtina. Náboženství je převážně křesťanské, většina obyvatel se hlásí k římskokatolické víře, ale na ostrovech žijí i hinduisté a muslimové.

Seychely jsou unikátní i z hlediska přírody. Žije zde například slavná obří želva Aldabra, ale i vzácné druhy ptáků a endemických rostlin. Na ostrově Praslin roste kokos mořský – tzv. coco de mer – s největším semenem na světě, který se stal symbolem celého souostroví. Velká část území je chráněna a národní parky zde zaujímají významnou část rozlohy. Díky tomu se tu dodnes zachovala příroda, která je jinde už vzácností.

A přestože Seychely působí jako odlehlý ráj, jsou zemí s politickou stabilitou, fungující demokracií a jedním z nejvyšších HDP na obyvatele v celé Africe. Turista zde může zažít nejen krásu pláží, ale i přívětivost místních lidí, klid tropického života a nečekanou kombinaci tradiční kultury s moderním světem.

Křesťanství je na Seychelách dominantním náboženstvím a hluboce zakořeněnou součástí každodenního života místních obyvatel. Přibližně 76 až 78 % obyvatel se hlásí ke katolické církvi, která má na ostrovech velmi silné postavení. Anglikáni tvoří zhruba 6 až 7 % populace a další protestantské církve, jako jsou letniční, adventisté nebo evangelikálové, představují dohromady přibližně 4 až 5 %.

Hřbitovy na Seychelách se od těch českých v mnoha ohledech liší, a to jak vzhledem, tak atmosférou. Jsou často menší, méně formální a mnohem více propojené s okolní tropickou přírodou. Typický seychelský hřbitov se nachází poblíž kostela nebo kaple. Místo řad hrobů v geometrickém uspořádání, jak je běžné v Česku, jsou hroby na Seychelách často rozeseté nepravidelně. Často je mezi nimi volný prostor, někdy porostlý trávou, květinami nebo palmami. Zeleň zde hraje velkou roli – mezi hroby běžně rostou keře, stromy nebo květiny, což místu dodává klidný, až zahradní charakter. Zatímco české hřbitovy působí často formálně, klidně a melancholicky, seychelské mají mnohem přirozenější, uvolněnější a přívětivější atmosféru. Díky tropickému klimatu a vegetaci působí místy téměř jako klidné zahrady.