ZEMĚ ČÍSLO 100 - JEMEN

Nikdy asi nebudu patřit mezi cestovatelské celebrity. Nebudu lézt na osmitisícovky, potápět se k vrakům na dně oceánů ani překonávat pouště pěšky (i když pár jich už vlastně za sebou mám). Jsem prostě jen obyčejný chlap, který si plní sny. A právě to je podle mě to nejdůležitější! Jedním z těch snů je navštívit všechny země světa. A po poslední cestě do Jemenu jsem tomu zase o krok blíž.

Navštívil jsem totiž stou zemi!

Možná si řeknete - co je na tom? Na světě je přece přes 190 zemí a jistě spousta lidí z Česka byla ve více, ale pro mě má to číslo obrovský význam. Sto. Kulaté, čisté, silné číslo. Čekal jsem na něj dlouho. Je mi 41 let, polovina života je za mnou… a tohle je pro mě chvíle, kdy se člověk prostě zastaví.

Každý takový milník vás donutí bilancovat, přemýšlet a vzpomínat. Nikdy jsem nebyl ten typ, co si „odškrtne“ zemi po přestupu na letišti. Každou zemi se snažím skutečně poznat — projet ji, potkat lidi, nahlédnout pod povrch. Protože památky a krajina jsou krásné, ale opravdové kouzlo se skrývá v lidech.

V tom, jak Ital mluví o těstovinách s láskou v očích. Jak Brazilci tančí srdcem, ne nohama. Jak Kanaďané žijí hokejem, a jak Peršané otevírají dveře cizincům, jako by to byli dávní přátelé. Každá země ve mně něco zanechala. Každá mi něco dala. A některé mě naučily víc, než bych kdy čekal.

Třeba naposledy jemenská Sokotra — ostrov, kde lidé žijí skromně, ale s obrovským srdcem. Ženy jsou stydlivé, muži plní cti a charakteru. Jemen je jedna z nejchudších zemí světa, ale s nejbohatší duší, jakou jsem za posledních několik let poznal. A já vím, že se do Jemenu ještě musím vrátit. Tentokrát do jeho pevninské části a to co nejdříve!

Když se teď ohlédnu, těch sto zemí uteklo vlastně docela snadno. Mohlo jich být víc. Ale proč spěchat? Proč honit čísla, když cesta sama je tím, co dává životu smysl? Cestuji, protože chci poznávat, chápat, obdivovat.

A i kdybych nikdy nenavštívil všechny státy světa, vím, že jsem v těch sto doposud navštívených zanechal kus sebe a ony se nesmazatelně zapsaly do mého srdce. Některé více, některé méně.

100 zemí, 100 příběhů...

* Země, kam se chci vždy vracet: Írán, Itálie, Tádžikistán

* Země, kde jsem žil: Anglie, Belgie, USA, Kanada, Maďarsko, Slovensko

* Největší překvapení: Senegal

* Největší kontrasty: Indie

* Největší dobrodružství: Mauretánie, Abcházie

* Největší klid: Seychelles

* Největší pohostinnost: Írán, Tádžikistán, Saudská Arábie

* Největší pestrost: Sri Lanka

* Největší lekce pokory: Jemen, Kurdistán (Irák)

A co vy?

Kolik zemí jste navštívili vy — a která vám zůstala v srdci navždy?